Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dostupnost chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě
BALOUŠKOVÁ, Lidmila
Diplomová práce se zabývá dostupností chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě. V České republice se v současné době chovají tři plemena chladnokrevných koní. Je to plemeno norické, slezský norik a českomoravský belgický kůň. V roce 2020 byl celkový stav koní v České republice 92 172 ks, z toho bylo 1352 ks plemene norický kůň, 1365 ks slezský norický kůň a 1971 ks českomoravského belgického koně. Do vlastního sledování bylo zařazeno celkem 132 chladnokrevných hřebců a 532 chladnokrevných klisen, které byly mezi lety 2017-2019 reprodukčně aktivní. U hřebců byla sledována věková struktura, vývoj základních tělesných rozměrů, podíl původních genů, úroveň dosažené výkonnosti a místo, kde se hřebec nachází tj. připouštěcí stanice. U chladnokrevných klisen bylo sledováno především umístění klisny, které bylo důležité pro zjištění dojezdové vzdálenosti k vybranému hřebci. Na závěr bylo provedeno ekonomické zhodnocení.
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
Role samčích externích žláz v reprodukčním chování hmyzu
Dvořák, Tomáš ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hanus, Robert (oponent)
Na povrchu těla samců některých řádů hmyzu se vyskytují žlázy, o které se samice zajímá během námluv či kopulace. Může je palpovat svými makadly, nebo se přímo krmit na jejich výměšku. Moje práce se zabývá popisem výskytu těchto žláz u celkem pěti řádů hmyzu, u nichž byly dosud zaznamenány a to sice řády: Zygentoma, Zoraptera, Coleoptera a především Orthoptera a Blattodea. V úvodu stručně popisuji jejich histologii, morfologii a ontogenezi. Hlavní náplň práce se však zabývá popisem jejich funkcí z hlediska etologického a ekologického. Tyto žlázy mají celkem čtyři základní funkce. Mohou sloužit k navedení samice do správné polohy a udržení v ní, což umožní samci, aby samici bezpečně zachytil genitáliemi. Další funkcí je prodloužení kopulace, což umožní samci přenos většího množství spermií. Žlázy mohou také samici poskytovat nutričně hodnotný výměšek, čímž samec přímo zvyšuje její fitness. Poslední funkcí je prosté dokazování zdatnosti samce, který produkcí výměšku demonstruje svoji dobrou kondici. Přesné odhalení funkcí žláz je mnohdy nejasné a často se funkce překrývají.
Role samčích externích žláz v reprodukčním chování hmyzu
Dvořák, Tomáš ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hanus, Robert (oponent)
Na povrchu těla samců některých řádů hmyzu se vyskytují žlázy, o které se samice zajímá během námluv či kopulace. Může je palpovat svými makadly, nebo se přímo krmit na jejich výměšku. Moje práce se zabývá popisem výskytu těchto žláz u celkem pěti řádů hmyzu, u nichž byly dosud zaznamenány a to sice řády: Zygentoma, Zoraptera, Coleoptera a především Orthoptera a Blattodea. V úvodu stručně popisuji jejich histologii, morfologii a ontogenezi. Hlavní náplň práce se však zabývá popisem jejich funkcí z hlediska etologického a ekologického. Tyto žlázy mají celkem čtyři základní funkce. Mohou sloužit k navedení samice do správné polohy a udržení v ní, což umožní samci, aby samici bezpečně zachytil genitáliemi. Další funkcí je prodloužení kopulace, což umožní samci přenos většího množství spermií. Žlázy mohou také samici poskytovat nutričně hodnotný výměšek, čímž samec přímo zvyšuje její fitness. Poslední funkcí je prosté dokazování zdatnosti samce, který produkcí výměšku demonstruje svoji dobrou kondici. Přesné odhalení funkcí žláz je mnohdy nejasné a často se funkce překrývají.
Etologie a akustická komunikace kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus)
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Karadžos, Alexis (oponent)
Kaloni egyptští byli pozorování v expozici pražské ZOO, kde mají k dispozici stálé podmínky (celoroční přísun potravy, stabilní teplotní a úkrytové podmínky). Kolonie vykazuje bimodální způsob reprodukce. Porody probíhají synchronně v jarní (na přelomu března a dubna) a podzimní periodě (v září). K páření dochází během celého roku, avšak k nárůstů dochází v období kojení a v přechodném období. V dynamice klastrů nebyl zaznamenán žádný jasný model. Jedinci visí ve čtyřech základních klastrech (levý, střední, pravý horní a pravý dolní). Kromě pravého horního klastru je jejich výskyt v průběhu roku stabilní. Dochází ke změnám v počtu klastrů a v počtu jedinců uvnitř klastrů. Kaloni zaujímají přibližně stejné pozice v klastrech, největší variabilitu vykazují mladí jedinci. Péče o vlastní tělo je celoročně vyrovnanou aktivitou, v pozorovací periodě nevykazuje žádný pravidelný model a ani s příchodem umělého soumraku nedochází k jejímu nárůstu. Nejčastěji se kaloni věnují péči o létací blány a srst. Matka pečuje o mládě zejména v období kojení a odstavu, přičemž s vývojem mláděte se míra péče snižuje, což platí zejména pro čištění létacích blan. Mezi dospělými jedinci je nejčastější péče samce o samici v období kojení a v přechodném období. V období páření vzrůstá výskyt agonistických interakcí zezadu ve...
Studium reprodukční biologie u raků - páření, kladení a morfologická struktura samčích a samičích gamet
KUBEC, Jan
V přírodě se raci reprezentují jako predátoři nebo i část potravní základny některých ryb. Ve volných vodách působí také jako detrivoři, a jsou tak důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. Rakům se však nevyhnuly negativní dopady antropogenní činnosti jako znečistění vod a devastace habitatů. Z těchto důvodů je zapotřebí reprodukce raků v líhních a farmách. Hlavním cílem mé práce bylo studium reprodukční biologie u raků se zaměřením na proces páření, interval mezi pářením a kladením vajíček, oplodněním a morfologickou strukturu samčích a samičích gamet. Mezi vedlejší cíle bylo zařazeno využití opakované elektrostimulace u raků a možnost existence hybridů raka říčního (Astacus astacus) a raka bahenního (Astacus leptodactylus). Pozorování období reprodukce proběhlo na zástupcích raka říčního a raka bahenního, pomocí přirozeného páření v nádržích. Struktura gamet byla pozorována na vzorcích odebraných od raka říčního (Astacu astacus), raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka červeného (Procambarus clarkii) a raka pruhovaného (Orconectes limosus). Experimenty se uskutečnily během podzimního období v roce 2012 a 2013. Výsledky pozorování reprodukce raků nám více přiblížily období a intervaly všech fází procesu páření raků. U samic raka říčního i raka bahenního bylo zjištěno nakladení vajíček bez přítomnosti samců. Pomocí ultrastruktury samčích a samičích gamet byly popsány jejich jednotlivé složky. Opakovaná elektrostimulace se ukázala u čeledi Astacidae jako vhodný prostředek pro sbírání většího množství spermatického materiálu. Experiment hybridizace dokázal, že může docházet ke spáření obou druhů raků v lokalitách, kde se vyskytují současně. Tyto experimenty pomohly v dalším poznání reprodukční biologie raků.
Factors regulating the expression and activity of digestive enzymes in the tick \kur{Ixodes ricinus}
KONVIČKOVÁ, Jitka
Intracelulární proteolýza přijaté potravy hraje zásadní fyziologickou roli ve vývoji klíšťat. Tato práce je zaměřena na studium faktorů regulujících expresi a aktivitu cysteinových a aspartátových trávicích proteáz během sání a trávení klíšťěte Ixodes ricinus. Byl prozkoumán vliv oplození samice na sání a trávení hostitelské krve. Samice nejsou schopné dosáhnout fáze rychlého dosání bez předchozího oplození. Míra oplozených samic v přírodě před sáním na hostiteli dokazuje, že oplození probíhá z velké míry mimo hostitele. Zavedení metody in vitro krmení bylo možné identifikovat expresní profily jednotlivých trávicích proteáz v klíšťatech sajících 2 typy diet - krev a sérum. Na základě získaných dat jsme usoudili, že albuminolýza probíhá pomocí podobné či stejné proteolytické dráhy jako hemoglobinolýza. Metodou RNA interference a imunodetekce byly dále prozkoumány exprese 2 isorofem cathepsinu L pro potvrzení časné exprese IrCL1 a pozdní exprese cathepsin L3.
Fyziologické mechanizmy stárnutí u samců modelového hmyzu
PROVAZNÍK, Jan
Trade-off mezi reprodukcí a délkou života je široce akceptovaným faktem, o proximálních mechanizmech se však mnoho neví. V předkládané práci jsem testoval rozdíly v délce života mezi diapauzními a nediapauzními samci modelového hmyzu, ploštice Pyrrhocoris apterus. Dále jsem studoval vliv juvenilního hormonu na regulaci délky života a imunity (definována relativní aktivitou fenoloxidázy).Zkoumal jsem také roli juvenilního hormonu jako mediátoru zkrácení délky života způsobené pářením.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.